17. 2. 2017
Přinášíme vám souhrn všech připomínek k posudku EIA, které jsme odeslali k posouzení. Poděkování patří především Václavu Hrdličkovi a všem, kteří se podíleli svými podněty.
Obsah
Parkování po dobu výstavby areálu
Nekompatibilita návrhu stavby s platným územním plánem
II.2.3.3 Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry
Ad II.2.4.2.1 „C.II.1. Ovzduší a klima“
Překračování denního limitu PM10 a Benza(a)pyren a dalších imisí
II.2.4.2.4. „C.II.11 Doplňující údaje“
II. 58. K vypořádání předchozích připomínek mé osoby (Mgr. Václav Hrdlička)
VII. 1.8.1 Kompenzační opatření
VII. 1.8.4 Podmínky pro fázi výstavby
VII.2.3.3 Vlivy na hluk a další fyzikální charakteristiky
∙ Zavádějící posudek (informace) v dopravně inženýrských podkladech zpracovaný společností IPR Praha
Kompenzační opatření „tichý“ asfalt
Bezpečnost pěší dopravy v okolí OC Lužiny
Kapacita povrchové dopravy a metra
Zcela opomenuty zůstávají další vlivy na obyvatelstvo.
Úvod
Jestliže motivací Odboru životního prostředí snížit objem záměru bylo snížení negativních dopadů na obyvatelstvo, nutno hned v úvodu konstatovat, že aktuální posudek bohužel potvrdil, že k takovéto změně ani v případě realizace Varianty 2016 nedojde, neboť jak posuzovatel uvádí: “rozdíly změn vlivů jednotlivých záměrů dopadu na hluk a ovzduší jsou prakticky nevýznamné”. Valného zlepšení se pak obyvatelé nedočkají ani v estetickém zážitku. Ačkoliv došlo ke snížení objemu záměru, zastavěná plocha se prakticky nezměnila (jednotky procent), stejně jako její výška. Nová varianta záměru tedy z hlediska imisní zátěže prakticky nepřináší obyvatelům žádnou úlevu, a navíc dominantní severní panorama, jehož přímému zobrazení se investor ve vizualizacích raději vyhnul, zůstává svou výškou nezměněno. Výše uvedené jen koresponduje s faktem, že ani v posudku, ani na veřejném projednání dne 7.2. 2017, nebyl investor schopen zdůvodnit společenský přínos záměru, který ve své dokumentaci proklamuje.
Nová varianta záměru bohužel nepřináší zlepšení ani v některých dalších klíčových oblastech, k jejichž řešení Váš odbor investora v minulosti vyzval. V úvodu ve stručnosti zmiňme následující:
Řešeno ani adekvátně posouzeno není přitížení stávajícím komunikacím. Je to ovšem pochopitelné, protože skutečné řešení by bylo snad možné pouze prostřednictvím stavebních úprav. Investorovi tak nezbývá, než se například rigidně odvolávat na obecný technický předpis pro neřízené křižovatky, podle kterého by např. křižovatka Archeologická-Podpěrova, již dnes ve špičce obtížně průjezdná, měla být kapacitní až pro 24 000 vozidel denně. Posuzovatel nejenže nereklamuje fakt, že toto číslo je pouze orientační a výpočet kapacity křižovatky je pro zpřesnění čísel třeba provádět individuálně, ale dokonce z nepochopitelných důvodů problém celkového zahuštění dopravy bagatelizuje nepodloženým tvrzením, že dominantní příčinou je nedodržování dopravních předpisů. Posuzovatel tímto přístupem nejenže nerozvíjí, ale vysloveně ignoruje výstupy z původního dopravního průzkumu realizovaného Dopravní fakultou ČVUT, která už v roce 2012 upozornila na “několik aspektů, které nelze popsat žádnou matematickou metodou”, ale na které je “nezbytné brát zřetel při dalším použití dopravních dat”. Mezi ně patří v případě výše zmíněné křižovatky například navážení dětí do školky. Pro lokalitu záměru typickou a posudkem rovněž explicitně neřešenou dopravní specialitou, je až násobné navýšení jízd automobilů v souvislosti s hledáním parkovacího místa. Požadujeme, aby ze strany posudku došlo minimálně k ověření skutečnosti, zda vstupní data investorem předložených studií dostatečně zahrnují výše uvedené dopravní zvláštnosti.
Parkování po dobu výstavby areálu investor slibuje řešit smluvním zajištěním parkovacích míst v docházkové vzdálenosti. Ani při veřejném projednání však nebyl schopen navržené řešení konkretizovat. Důvod je podle nás nasnadě. V docházkové vzdálenosti se žádné komerční parkovací prostory odpovídajících kapacit nenachází. I tato zásadní nesrovnalost byla posuzovatelem ignorována, a tak žádáme o její zapracování do posudku.
Nekompatibilita návrhu stavby s platným územním plánem
Území, na kterém má stavba vzniknout je v platném územním plánu vedeno jako tzv. stabilizované území tj. umožňuje pouze zachování, dotvoření a rehabilitaci stávající urbanistické struktury bez možnosti další rozsáhlé stavební činnosti. Stabilizované území tedy umožňuje dotváření místa pouze drobnou výstavbou resp. jedná se o území, kde lze předpokládat jen malé a nepříliš významné změny. Ačkoli se může zdát, že jde o argument především do územního řízení, domníváme se, že i posudek EIA by měl brát v potaz, že developerem navrhovaný zásah do životního prostředí platný územní plán (ergo platná legislativa) nepředpokládá a neumožňuje. Ostatně, na tuto skutečnost investora upozornil ve svém stanovisku dne 8.9.2016 i Odbor územního rozvoje Magistrátu hlavního města Prahy.
II.2.3.3 Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry
Posudek, potažmo (doplněná) dokumentace nedostatečně reflektuje nezpochybnitelnou kumulaci negativních dopadů výstavby a provozu záměru s jinými záměry, které v době zpracování posudku mohly a měly být posuzovateli známy. Jedná se zejména o následující záměry:
- Bytový dům na Luka (http://www.lukaliving.cz)
- Bytový dům Alfa Luka ve fázi územního řízení, stejně jako následující investorem Stodůlky s.r.o. předložené záměry zastavení hektarového prostoru mezi stanicemi metra Luka a Lužiny 4 bytovými domy (https://edesky.cz/dokument/570530)
- Chytré bydlení JRM@Lužiny http://www.jrm-byty.cz
- Bytový dům Stodůlky Trávníčkova
- Sociální byty Oistrachova
- Projekt RE100 D na křižovatce Mukařovského-Oistrachova a související
- posunutí autobusové točny na křižovatku Mukařovského-Archeologická
- Zpoplatnění parkoviště u OC Zličín, které doposud plnilo funkci P+R, respektive obecný nedostatek P+R
- Zavedení parkovacích zón na Praze 5
Domníváme se, že pro zpracování kvalitního odborného posudku si posuzovatel v zájmu ochrany zákonem chráněných zájmů mohl a měl od místně příslušného stavebního úřadu vyžádat podklady o ostatních záměrech, případně si je zajistit z volně dostupných zdrojů a možnost kumulace ve svém posudku buď vyhodnotit, nebo upozornit na jeho absenci.
Navíc, má-li být smyslem posudku objektivně posoudit reálný dopad záměru na člověka a jeho životní prostředí, měla by jeho ambice být vyšší, než odborně posoudit správnost studií, jejichž sponzorem, a tedy vstupní parametry určující subjektem je investor. Z výše uvedených důvodů nelze posudek považovat za objektivní, a proto žádáme o provedení speciálních měření v místě záměru, a následné přepracování EIA. Stejně tak by měly být speciálně měřeny hodnoty poletavého prachu a NO2, které mají na měřící stanici Stodůlky také vysoké hodnoty, někdy vyšší než v centru města.
Ad II.2.4.2.1 „C.II.1. Ovzduší a klima“
Vznášíme námitku proti tvrzení posuzovatele, že kvalita ovzduší v území je relativně (na poměry Prahy až velmi) dobrá. Jedná se o značně zjednodušující tvrzení. Domnívám se, že relativizace tak zásadního faktoru, jako je kvalita ovzduší, nemá v odborném posudku místo. Toto tvrzení navíc nemá přímou oporu ani v investorem prezentovaných datech a formulacích, a logicky tak vyvolává podezření na účelovou neobjektivitu. Podezření na posuzovatelovo nekritické akceptování investorovy sugestivní prezentace dále utvrzuje i to, že posudek ignoroval následující prohřešky:
- Investor tvrdí, že “naprostá většina imisní zátěže benzo(a)pyrenem v ovzduší pochází z jiných zdrojů, než je automobilová doprava” a argumentuje při tom grafickým znázorněním ročního chodu koncentrací benzo(a)pyrenu v ovzduší. Toto tvrzení je však záměrně zjednodušující, protože i podle ČHMÚ je “významným zdrojem emisí PAH je i doprava, u které v zimním období dochází navíc k navýšení emisí PAH v důsledku studených startů. Dále jsou zvýšené koncentrace způsobeny zhoršenými rozptylovými podmínkami v zimním období, jednodušší konverzí plyn-částice při nízkých teplotách a nižším fotochemickým rozkladem PAH.” (viz též http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/15groc/gr15cz/IV2_BaP_CZ.html)
- Za ještě závažnější pochybení lze považovat fakt, že posuzovatel ignoroval nesprávné tvrzení investora, že “…naměřené hodnoty (PM10) se v roce 2011 přiblížily k imisnímu limitu. Faktem je, že tohoto limitu v daném roce dosáhly! Viz též http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/tab_roc/2011_enh/pollution_overview/mp_ASTOA_PM10_CZ.html
- Řešení výtopu budovy Posudek dopadu na životní prostředí bohužel ve svém hodnocení rozptylové studie neřeší ani absenci jednoho ze zásadních imisních zdrojů, kterým je výtop budovy. Důvodem je zřejmě fakt, že investor uvádí jako zdroj vytápění CZT. Je ovšem si třeba uvědomit, že Praha 13 není napojena na žádný dálkový zdroj tepla, jehož produkce imisí by ležela mimo jeho území. Produkce tepla pro CZT je zajišťována sítí lokálních kotelen, a jakékoliv napojení na CZT je tedy třeba vnímat jako imisní příspěvek do lokality záměru. Žádáme tedy, aby došlo že strany investora k závazné specifikaci zdroje CZT a jeho následnému posouzení z hlediska imisního příspěvku. Pokud investor nebude schopen závazně místo produkce tepla upřesnit, žádáme, aby posuzovatel ve svém posudku zohlednil imisní příspěvek pravděpodobného, tedy nejbližšího zdroje, kterým je podle našeho názoru kotelna na křižovatce Jeremiášovy a Archeologické ulice.
Překračování denního limitu PM10 a Benza(a)pyren a dalších imisí
V textu posudku (str. 35) se uvádí, že denní limity pro PM10 a benza(a)pyren nejsou překračovány, většinově nejsou způsobeny automobilovou dopravou, a že dle zákona není imisní limit pro benza(a)pyren z hlediska ochrany ovzduší rozhodující; při správní činnosti k němu úřad toliko přihlíží. Přiložená tabulka, která podporuje argument o tom, že nedochází k překračování imisních limitů pro benza(a)pyren, končí v roce 2014. Přitom od roku 2012 je zřejmý vzrůstající trend naměřených imisí. Posudek by měl dle našeho názoru v zájmu občanů přihlížet také k letům 2015 a 2016 a zvláště pak k letošnímu roku.
Jak již bylo v předchozích námitkách naznačeno, posudek nezahrnuje, nebo přinejmenším podceňuje vliv vrůstající automobilové dopravy, neboť dostatečně nepočítá s vlivem další budoucí výstavby, například plánovanému záměru v území mezi stanicemi metra Luka a Lužiny, a tedy s ním spojený nárůst počtu automobilů (několik stovek). Stejně tak není reflektováno možné přesunutí autobusové točny z ulice Oistrachova na křižovatku Mukařovského-Archeologická.
Nedostatečný počet měřících stanic v Praze navíc vede k závěru, že faktická přesnost těch dat je velmi rozporovatelná. Z toho důvodu žádáme o provedení speciálních měření v místě a přepracování EIA. Stejně tak by měly být speciálně měřeny hodnoty poletavého prachu a NO2, které mají na měřící stanici Stodůlky také vysoké hodnoty, někdy vyšší než v centru města.
II.2.4.2.4. „C.II.11 Doplňující údaje“
Posuzovatel ve svém posudku naprosto ignoroval již existující problém zaplněných kapacit v mateřských školách. Investorem nabízené případné zřízení soukromé školky situaci neřeší. Síť soukromých školek v území záměru kapacity nepostrádá. Navíc, podle aktuálního vyjádření zástupkyně starosty MČ Praha 13 RNDr. Marcely Plesnikové (veřejné projednání posudku EIA 7.2.2017 KD Mlejn) je zřejmé, že závěry posudku s ohledem na kapacity škol vycházejí z dat, která se od aktuální situace zásadně liší. Žádáme o zapracování této skutečnosti do stanoviska posudku, neboť se jedná o prokazatelný dopad na obyvatelstvo, které by mělo být posuzováno jako jedna ze složek životního prostředí.
V. II. 58. K vypořádání předchozích připomínek mé osoby (Mgr. Václav Hrdlička)
K (ne)vypořádání připomínky na zvýšenou hlučnost ve vztahu s velkým počtem přilehlých školských zařízení
Chápu, že rozšíření stavby na víkendy a noční hodiny by byl jediný možný způsob, jak délku výstavby zkrátit. To je samozřejmě i z mého pohledu nepřípustné. Moje připomínka však byla samozřejmě myšlena tak, že by měl nezávislý posuzovatel, potažmo alespoň zodpovědný stavební úřad, zohlednit tuto specifičnost dané lokality. Je třeba odhlédnout od prostých hygienických limitů a brát v potaz negativní vliv zejména nárazových zvuků stavební mechanizace ve spojitosti se skutečností, že na rozdíl od většiny pracujících obyvatel jsou během pracovního dne školy a školky plné dětí i pedagogů. Jakkoliv byla má připomínka možná formulována vágně, očekával bych od Ing. Kuka, respektive odborného posuzovatele, konkrétnější analýzu dopadu ve smyslu výše uvedeného. Její absenci v posudku proto reklamuji.
K (ne)vypořádání připomínky nezahrnutí dopravy mezi ulicemi Zázvorkova a Bronzová při zpracování projektu, potažmo připomínek k intenzitě dopravy
Domnívám se, že i přes detailní popis své připomínky (nedošlo ze strany ing. Kuka k jejímu správnému pochopení. Předmětem mé připomínky bylo především upozornění na skutečnost, že ve směru do/z centra Prahy (tedy dominantní směr) budou obyvatelé objektu Alfa velice pravděpodobně volit příjezdovou cestu zamýšlenou jen pro objekt Beta. K tomuto tvrzení mne vede vlastní řidičská praxe, soukromý průzkum v okolí a intenzivní pozorování. Důvod je nasnadě: příjezd k objektu Alfa po „Beta trase“ (Jeremiášova-Archeologická-Zázvorkova-Bronzová) je cestou rychlejší nejen díky vzdálenosti, ale i díky absenci semaforů.
Moje připomínka navíc nebyla primárně směrována k nárůstu hluku a dalších imisí, které pan Ing. Kuk považuje v tomto smyslu za víceméně vypořádané, ale explicitně upozorňovala na potřebu odborného posouzení kapacit vytíženosti a technického řešení dopravy v pravděpodobně využívaných komunikacích, nikoliv v investorem teoreticky zamýšlených. Reakce Ing. Kuka ve smyslu zahrnutí ulic Bronzová a Zázvorkova tedy není ve vztahu k výše uvedenému relevantní.
S ohledem na nezahrnutí výše uvedené spojky do zpracovávaných kartogramů a vzhledem k ignoraci upozornění na chybné úvahy v oblasti dopravy k objektu Alfa, nepovažuji svoji připomínku za vypořádanou a zároveň reklamuji nezařazení požadavku do dopravních intenzit, přestože ho Ing. Kuk ve svém vypořádání připomínky na s. 104 uvádí. V přehledu závazných podmínek se ovšem v souvislosti s touto komunikací objevuje již jen studie hluková.
Žádám tedy o doplnění podmínky zapracování mé připomínky do kartogramu dopravních intenzit a v souvislosti s tím žádám, aby při zpracování konečně došlo ke skutečnému posouzení mé připomínky k vyšší intenzitě na výše uvedené spojce, potažmo na „Beta trase“.
K (ne)vypořádání připomínky k blokování provozu v křižovatce Archeologická-Podpěrova v době navážení dětí do MČ U Bobříka
Případná realizace zamýšleného vjezdu do objektu Alfa z ulice Brdičkova by zřejmě měla skutečně na provoz v dané křižovatce výrazně horší dopad, než bude mít stávající záměr. To ovšem nic nemění na skutečnosti, že i ve stavu bez záměru je situace v dané (ale i jiných) křižovatkách velice špatná. Stanovisko posuzovatele, že dominantní příčinou problému na místních křižovatkách a komunikacích je nedodržování dopravních předpisů není podloženo žádným zdrojem, a tak jej nelze považovat za relevantní vypořádání připomínky.
Ostatně sám zpracovatel původní dopravní studie problém plynulosti provozu označuje jako jeden z „…aspektů, které nelze popsat žádnou matematickou metodou. Nicméně je nezbytné na ně brát zřetel při dalším použití dopravních dat…“ Uspokojivé řešení ani argumentaci nepřináší ani doplněná dokumentace, která říká, že: „… Dle TP188 „Posuzování kapacity neřízených úrovňových křižovatek“ z roku 2007 je orientační celodenní kapacita neřízené křižovatky v rozmezí 18 až 24 tisíc vozidel za den, intenzity v řešené lokalitě však těchto hodnot nedosahují.“ Nelze argumentovat tím, že teoreticky (již existující) problém může nastat až při několikanásobém zvýšení intenzity dopravy.
VII. 1.8.1 Kompenzační opatření
- a) Výsadba kompenzační zeleně podmíněná realizací nejpozději v době kolaudace nebude mít kompenzační efekt na zvýšené imise v období výstavby záměru, což je právě období z tohoto hlediska velmi rizikové.
- b) Vzhledem k tomu, že kompenzační zeleň bude tvořena listnatými stromy, nelze s kompenzačním efektem počítat v období vegetačního klidu, tedy v zimních měsících, kdy jsou koncentrace benzo(a)pyrenu i dalších imisních látek zpravidla nejvyšší.
Z výše uvedených důvodů nelze argumentovat výsadbou jako relevantním kompenzačním opatřením ke snížení příspěvku benzoapyrenu a ostatním rozptylovým imisím.
- V posudku není uvedeno, kdy má dojít k realizaci výměny povrchu na vybraných úsecích komunikací za tzv. „tichý povrch“. Žádáme o doplnění chybějící informace do podmínky.
Rovněž žádáme, aby byla posouzena možnost zařadit do podmínky kladný výsledek snížení hluku povrchovou úpravou komunikace. Nechť investor nejprve realizuje tichý povrch, a pokud se prokáže, že hladina hluku skutečně poklesla, bude to jednak naplněním podmínky pro souhlasné stanovisko EIA a jednak i indikací toho, jak věrohodné/realistické jsou kalkulované hodnoty.
Pokud by snad mělo dojít k instalaci tichého povrchu až po samotné realizaci výstavby, nesmí být kompenzační efekt nijak zohledněn jako kompenzace pro období výstavby.
Pokud jsou povrchy čištěny standardními stroji, dochází k rychlému snížení ztišujícího efektu. Na silnicích III. třídy, navíc v oblasti, kde žádné takovéto povrchy nejsou, nelze nasazení takovýchto strojů očekávat. Žádáme proto, aby posudek k efektu takového kompenzačního opatření buď nepřihlížel, nebo podmínil toto opatření i adekvátní péčí o tento povrch, včetně vyjasnění financování.
VII. 1.8.4 Podmínky pro fázi výstavby
Některé ze závazných podmínek nejsou v posudku uvedeny jednoznačně. Jejich vymahatelnost by tak snadno a zbytečně mohla na takovémto vágním vymezení ztroskotat a stát se předmětem sporů mezi investorem/stavitelem a občany/úřadem.
9) b. i.; 9) b. v.; 9) c. ii. aj. Formulace jako „se předpokládá“, „doporučuje se“, „je navržena“ nejsou jednoznačnou formulací podmínky a sotva budou umožňovat následné vymáhání. (dostali se tam zřejmě prostým zkopírováním ze studií)
9) d. i. ; 9) d. ii. a další – Není definována „noční doba“
10) Není přesně definována „ výstavba záměru“; není definována „denní doba“, nejsou definovány „pracovní dny“; není zřejmé, zda se ustanovení o pracovních dnech vztahují také na fázi „přípravných prací“, „zakládání stavby“ a „realizace nosných konstrukcí“; není definováno, co jsou „tiché práce“ (ani vymezením prací, ani
13) a. není jednoznačně definováno „delší sucho“, ani „vyšší vítr“
V souvislosti s posuzovatelem nařizovanými podmínkami pro redukci negativních vlivů výstavby zároveň tímto zároveň žádáme, aby byla posuzovatelem zkalkulována nová prodloužená délka výstavby, a aby byl tento fakt zahrnut do posuzování výstavby na obyvatelstvo.
VII.2.3.3 Vlivy na hluk a další fyzikální charakteristiky
Posudek v oblasti hluku lze považovat za jedno z nejslabších míst celého posuzování dopadu na životní prostředí. S ohledem na to, že imise hluku již dnes překračují na několika měřích bodech zákonné limity, vstupuje posuzovatel svým souhlasným stanoviskem na tenký led. Jeho akceptování hraničních limitů výpočtově dosažených kompenzačních opatřeními (které navíc stavební praxe často porušuje) zde není na straně bezpečnosti.
Nejzásaděnšjím prohřeškem, je fakt, že posuzovatel ignoruje přesnost +/- 2 dB, na kterou zpracovatel ve svém posudku upozorňuje. Ani při 100% dodržení protihlukových opatření totiž není ve většině rizikových bodů zajištěno plnění hlukových limitů nad rámec tohoto limitu. Viz obrázek.
Ostatně i zpracovatel hlukové studie uvádí, že ke splnění limitu dochází „výpočtově“.
Analogicky měl posuzovatel nahlížet a hodnotit také kompenzační efekt “tichého povrchu“. Přestože jeho realizací by mělo dojít ke snížení hlučnosti v krizových místech, v drtivé většině případů se opět jedná o „podlimitnost v mezích výpočtové chyby. Ve dvou případech pak bude limit překračován i po realizaci tichého povrchu. Když nic jiného, už toto by měl být důvod pro nesouhlasné stanovisko.
S ohledem na výše uvedené trváme na tom, aby posuzovatel v zájmu bezpečnosti přihlédl k této skutečnosti a neakceptoval riziko přesahování hlukových limitů v období výstavby, a aby z hlediska dopadu na životní prostředí neschvaloval umístění záměru do oblasti, kde ani kompenzační opatření (tichý povrch) prokazatelně nedocílí v rizikových místech bezpečné plnění hlukových limitů.
Další námitky k dopravě
V návaznosti na v úvodu již zmíněné připomínky k dopravě, i v souvislosti s námitkou na nedostatečné reflektování kumulace záměrů, vizte prosím další námitky k posudku, respektive způsobu, kterým v něm (ne)byla zohledněna
- Zavádějící posudek (informace) v dopravně inženýrských podkladech zpracovaný společností IPR Praha (Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy) – nutno přepracovat
Citace z posudku:
„Z hlediska vývoje automobilové dopravy podle údajů TSK-UDI publikovaných v Ročenkách dopravy Prahy dochází celopražsky ke kulminaci, resp. poklesu (a v centrální části dokonce už několik let) výkonů automobilové dopravy. Ve výhledovém modelu odvozeném z platného ÚP hl. m. Prahy jsou zaneseny takové předpoklady urbanistického rozvoje, které se na základě posledního vývoje ukazují být jako obtížně naplnitelné (extenzivní rozvoj města a z toho vyplývající nárůst výkonů automobilové dopravy).“
Dle dostupných informací z internetových stránek společnosti TSK Praha – Ročenka 2015 (str. 10) (http://www.tsk-praha.cz/static/webbooks/Rocenka2015CZ/index.html) je graficky stanoven vývoj intenzit na vnějším kordonu (pásma města) ve kterém se nachází OC Lužiny. Cca od roku 1991 strmě rostou intenzity automobilové dopravy na vnějším kordonu. Chybně uvedena informace v podkladech společnosti IPR Praha o kulminaci, resp. poklesu intenzit dopravy v celopražském měřítku je chybná, dále nelze porovnávat vnější kordon (Lužiny) a vnitřní kordon (centrum města) kde dochází v rámci omezování automobilové dopravy (parkovací zóny) k vytěsňování vozidel do vnějšího kordonu.
Tato informace byla následně uvedena ve zpracovaném posudku dokumentace o posouzení vlivů na životní prostředí (Ing. Richard Kuk, prosinec 2016, str. 35) – ovlivnění posuzovatele.
- Neaktuální dopravněinženýrské podklady po záměr „Polyfunkčního domu – Centrum Lužiny“ zpracované společností TSK Praha – nutno přepracovat
Výchozí podklady pro zpracování této dokumentace jsou s ohledem na rozsah výstavby neaktuální. Profilové průzkumy v okolí OC Lužiny provedené dopravní fakultou ČVÚT – r. 2012, průzkumy vybraných křižovatek v okolí OC Lužiny společností PROMIKA – únor 2016. S ohledem na zavedení parkovacích zón na územní MČ Praha 5 a následného zavedení parkovacího systému (září 2016) u nákupního centra v okolí metra Zličín z důvodu zneužívání tohoto parkoviště k odstavu vozidel (parkoviště typu P+R). Následně došlo k navýšení intenzit dopravy v okolí stanice metra Lužiny, kde je v současné době parkování bez omezení. S ohledem na výše uvedené je nutné aktualizovat stávající intenzity dopravy a zpracovat kartogram intenzit automobilové dopravy zohledňující tyto faktory.
Jelikož hluková studie obsahuje podklady z dopravněinženýrského posouzení společnosti TSK Praha je bezpodmínečně nutné přepracovat i tuto dokumentaci
Kompenzační opatření „tichý“ asfalt
Kompenzační opatření v podobě „tichého“ asfaltu v ulici Archeologická sníží „překročené“ hygienické limity pro komunikaci III. třídy v době realizace tohoto povrchu na povolené limity. Bohužel funkčnost tohoto povrchu je dána jeho údržbou. Povrch je nutné udržovat ve funkčním stavu pomocí speciálního vysokotlakého čistícího vozidla (běžné vozidlo na čištění komunikací toto neumožňuje), jinak ztrácí své protihlukové vlastnosti (životnost a následná obnova povrchu). V případě znečištění povrchu není splněno opatření ke snížení hluku v ulici Archeologické – zavádějící údaj ve zpracovaném posudku dokumentace o posouzení vlivů na životní prostředí (Ing. Richard Kuk, prosinec 2016). Požadavek na vhodnější, dlouhodobější opatření na ochranu obyvatel této ulice.
Dále je nutné upozornit na zvýšení hluku v okolí křižovatky Archeologická x Podpěrova z důvodu nutné následné realizace dopravního opatření (zvýšení prostoru křižovatky, obnova nevyhovujícího zpomalovacího prahu) na zvýšení bezpečnosti chodců (hlavně dětí – přechod se nachází mezi ZŠ a MŠ) na přechodu přes ul. Archeologická po zvýšení intenzity automobilové dopravy v rámci dokončení záměru.
Bezpečnost pěší dopravy v okolí OC Lužiny
S ohledem na bezpečnost a plynulost dopravy je dále nutné upozornit na nevyhovující křižovatku Archeologická x Bronzová, která se nachází ve směrovém a výškovém oblouku. Přes parkující vozidla v prostoru křižovatky nelze zajistit bezpečné míjení protijedoucích vozidel a nejsou zajištěny vhodné rozhledové poměry pro chodce na přechodech přes parkující vozidla. V případě realizace záměru dojde ke zvýšení intenzit vozidel (zásobovací a parkovací vozy) na frekventovaném přechodu pro chodce přes účelovou komunikaci k zásobovacímu vjezdu do OC Lužiny. Tento přechod pro chodce zajišťuje hlavní pěší vazby na metro či do OC Lužiny a naopak.
Kapacita povrchové dopravy a metra
Text posudku na str. 46 vypořádávající připomínky dále tvrdí, že by výstavba polyfunkčních domů Lužiny (cca 500 lidí) znamenala nárůst 2 % uživatelů metra, což je dle posudku zanedbatelný nárůst. Opět se ale nepočítá s kumulací nárůstu z důvodů nových staveb dokončených v letech 2015 a 2016 v blízkém okolí, nebo další možnou okolní výstavbou (domy Alfa, Beta, Gamma – Dům Trávničkova, sociální byty Oistrachova atd.). Posudek by měl proto vzít v potaz a posoudit, zda je tento nárůst zanedbatelný i s ohledem na reálný kontext. Stejně tak není řešen budoucí vliv výstavby Západního města. U vypořádávání připomínek na kapacitu povrchové dopravy v pohybu posudek na straně 59 nijak neřeší aktuální možnost přesunutí autobusové točky z ulice Oistrachova na křižovatku Mukařovského-Archeologická. Jaký by měl tento přesun vliv na průjezdnost a dopravu směrem stavbě Polyfunkční domy Lužiny?
VI. 1. Vlivy na obyvatelstvo
Závěrečné hodnocení vlivů na obyvatelstvo bohužel nelze považovat za kompletní, a tedy za relevantní.
Tato část posudku dostatečně nezohledňuje negativní vlivy období výstavby, které je z hlediska emisí (hluk, rozptylové podmínky) naprosto zásadní.
Ať už je úzus při zpracování posudku EIA jakýkoliv, je třeba si uvědomit, že posudek řeší mimořádně rozsáhlý záměr v srdci lidnatého sídliště. Z hlediska vlivu na obyvatelstvo je bezpodmínečně nutné, aby tato fáze záměru byla do posudku zahrnuta. Nebavíme se tu o několika měsících výstavby rodinného domku. Stavební práce jsou již v tuto chvíli navržené na 3 roky, nicméně kompenzační opatření a podmínky, které by měla zajistit splnění hlukových a dalších limitů, logicky celou stavbu ještě prodlouží. K prodloužení pak vlivem navržených podmínek pak může dojít i neplánovaně (viz vleklé sucho atp.)
Posuzovatel sice ve svém posudku připouští, že vlastní etapa výstavby v souběhu s imisním pozadím se může za zhoršených rozptylových podmínek podílet na riziku zvýšené respirační nemocnosti u exponovaných obyvatel, ale v závěru svého posudku svým kladným stanoviskem tento negativní dopad posvěcuje.
Ještě nezodpovědněji se podle mého názoru posuzovatel zachoval v případě jeho akceptace rizika překračování hluku v období výstavby, kterému je věnována samostatná připomínka.
Posuzovatel nijak nerezporuje investorovo tvrzení, že „za předpokladu dodržení navržených opatření budou vlivy výstavby záměru na psychickou pohodu obyvatel akceptovatelné“. Na akceptovatelnost navržených opatření se nás, obyvatel, nikdo neptal. Vlastně ano. V rámci místní agendy 21 MČ Praha 13 vyplynulo zahušťování zástavby jako hlavní problém, který si obyvatelé Prahy 13 přejí řešit.
Zcela opomenuty zůstávají další vlivy na obyvatelstvo.
Významný bude zejména dopad na psychickou pohodu obyvatel, která je nedílnou součástí, respektive podmínkou i pro fyzické zdraví. Mezi dílčí negativní vlivy v tomto směru bude patřit zejména zahuštění dopravy a zvýšení počtu obyvatel, které se projeví ve všech oblastech každodenního života.
Záměr například nepřináší pro nové ani stávající obyvatele žádná zelené plochy, dětská hřiště, lavičky. Přináší však nových 500 a více obyvatel se všemi jejich potřebami. Obyvatelé budou chtít venčit své psy, ale v blízkém okolí jejich domů bude jedinou zelení travnatý pas na parkovišti. Budou chtít umístit své děti do státních školek, ale nebude v nich místo. Budou chtít chodit na krátké procházky do parku, ale ten jediný už dnes připomíná hustotou lidí spíše Karlovo náměstí…
Závěr
Shrňme si závěrem ty nejzávažnější oblasti projektu, jejichž negativní dopady na obyvatele, potažmo životní prostředí, nebyly dle našeho názoru v posudku objektivně, nebo vůbec, zpracovány.
Záměr se nachází ve stabilizovaném území bez možnosti rozsáhlejší výstavby. Vzhledem k tomu, že záměr by měl zastavět prakticky celou plochu, a to do výšky až 16 podlaží, těžko jej lze považovat za cokoliv jiného než rozsáhlou výstavbu.
Na obslužných komunikacích jsou již dnes na několika místech překračovány hlukové hygienické limity. Ani instalace „tichého asfaltu“ na vybraných místech nedokáže toto překračování limitů ve 100 % případů eliminovat. V ostatních případech, stejně jako v případě hluku z období výstavby, dochází „výpočtově“ ke splnění limitů v intervalu výpočtově chyby (+/- 2dB). Záměr by tedy nejenže měl vyrůst v území, kde hluk již dnes limity překračuje nebo se překročení blíží, ale nelze ani s jistotou vyloučit, že se situace ještě více nezhorší překračováním limitů na dalších místech, a to zejména v období výstavby.
V oblasti záměru prokazatelně chybí a budou chybět místa v mateřských školách. Investorovem nabízené případného otevření předškolního zařízení situaci nevyřeší, zde místa neschází ani dnes.
Posudek bagatelizuje skutečnost, že v zájmovém území je dlouhodobě překračován limit benzo(a)pyrenu a v potaz zřejmě nebere ani fakt, že v uplynulých letech došlo v jednom roce k dosažení limitů poletavého prachu (PM10) a v dalších letech k tomu mnoho nescházelo. Posuzovatel ve svém posudku připouští, že zejména etapa výstavby v souběhu s imisním pozadím se může za zhoršených rozptylových podmínek podílet na riziku zvýšené respirační nemocnosti u exponovaných obyvatel, ale v závěru svého posudku svým kladným stanoviskem tento negativní dopad posvěcuje.
Posudek v oblasti dopravní zátěže akceptuje výpočty investorovy vstupy na základě zastaralých dat, jejichž relevantnost byla jen v průběhu roku 2016 zavedením parkovacích zón na sousední Praze 5 i zpoplatněním parkování u nákupního centra Zličín, do té doby neoficiálně využívaného jako P+R parkoviště.
Věříme, že již jen výše uvedené námitky, které byly v textu blíže rozpracovány, jsou pádnými argumenty pro přepracování posudku v zajmu skutečné ochrany životního prostředí a pro vydání nesouhlasného stanovisko.