5. 10. 2008
Profesorka Helena Illnerová žije v Praze a pracuje jako předsedkyně České komise pro UNESCO. Ve svých sedmdesáti letech jezdí pravidelně po Praze na kole.
Paní Illnerová založila v Čechách nový obor – chronobiologii. Celý život se zabývala biologickými rytmy u lidí i u zvířat. Výsledky jejích výzkumů se používají pro porozumění a léčbu poruch spánku, sezónních depresí, obtíží při směnném provozu nebo u lidí, kteří často cestují letecky přes časová pásma.
S energickou dámou jsem se sešla na pražské cyklojízdě, abych jí položila několik otázek.
Paní profesorko, co v současné době děláte?
Především pracuji jako předsedkyně České komise pro UNESCO. Kromě toho občas přednáším na přírodovědecké fakultě UK v Praze.
Vidím, že jste přijela na kole. Jezdíte pravidelně?
Od jara do podzimu jezdím zcela pravidelně. Pouze když se vracím domů za tmy, raději volím jiný prostředek. Když jsem ještě pracovala jako předsedkyně Akademie věd, občas jsem musela někde reprezentovat. V dlouhých sukních jsem na kole také nemohla jezdit. Občas jsem šaty vozila v batohu na zádech a převlékala se.
Co vám jízda na kole přináší?
Především mi to dělá radost, dělám to pro ten krásný pocit svobody. Také se všude dostanu a objevuji krásná místa Prahy (třeba Prokopské údolí). Navíc spotřebovávám jen svoji vlastní energii a neznečišťuji ovzduší. Také je to dobrý důvod, jak se trochu rozhýbat.
A poslední otázka. Nebojíte se jezdit v Praze na kole? Přece jen je tu hustý automobilový provoz…
Absolutně ne. Také řídím a vím, co si mohu na silnici dovolit.
Děkuji Vám za rozhovor.
redakce NaKole.cz, 22.09.2008