5. 6. 2026
Po více než deseti letech příprav schválilo Zastupitelstvo hlavního města Prahy nový Metropolitní plán. Dokument, který bude určovat podobu Prahy na desítky let dopředu, získal podporu většiny zastupitelů a od září 2026 nahradí dosavadní územní plán z roku 1999.
Jako Zelení na Praze 13 si uvědomujeme, že Praha nový územní plán potřebovala. Současný plán byl zastaralý a město se za posledních 25 let výrazně změnilo. Praha potřebuje nová pravidla pro výstavbu, bydlení i rozvoj zanedbaných brownfieldů. Přesto však nemůžeme přehlížet otázku, kterou si po schválení plánu klademe: Za jakou cenu?
„Na Praze 13 se obáváme zejména možnosti budoucí zástavby některých parkovišť, travnatých ploch mezi domy a dalších veřejných míst, která dnes tvoří důležitou součást sídlištního prostředí. Právě tato místa jsou často první na řadě, když se hledají nové stavební parcely”, říká náš zastupitel Tomáš Krejčí.
Zeleň není rezerva pro developery
Autoři Metropolitního plánu zdůrazňují ochranu charakteru města, veřejných prostranství a přírodních lokalit. Současně ale řada městských částí, spolků i občanů dlouhodobě upozorňovala na riziko zastavování ploch, které dnes slouží jako zeleň nebo veřejný prostor. Připomínek byly během projednávání desetitisíce.
Právě zde vidíme jeden z největších problémů nové podoby plánu.
Na Praze 13 jsme v posledních letech opakovaně upozorňovali na snahy zastavovat parkoviště, travnaté plochy mezi domy, menší parky či další veřejně využívané pozemky. Pro developera jde často o „volnou plochu“. Pro místní obyvatele však představuje místo pro odpočinek, prostor pro děti, vsakování dešťové vody nebo jednoduše kus zeleně mezi domy.
Každý jednotlivý zásah může vypadat nevinně. Jenže pokud se podobné změny opakují napříč celým městem, Praha postupně přichází o to nejcennější – o prostor, který není zastavěný.
Praha potřebuje byty. Ale také stromy.
Zastánci plánu argumentují tím, že pomůže řešit bytovou krizi a vytvoří podmínky pro výstavbu desítek tisíc nových bytů. To je legitimní cíl. Praha skutečně potřebuje nové bydlení.
Neměli bychom však vytvářet falešné dilema, že si musíme vybrat mezi byty a zelení.
Praha má stále rozsáhlé brownfieldy, zanedbané průmyslové areály a nevyužívané pozemky, které lze proměnit v nové městské čtvrti. Právě tam by měla být soustředěna hlavní část rozvoje. Samotný Metropolitní plán ostatně deklaruje preferenci transformace již zastavěných území před rozpínáním do otevřené krajiny.
Pokud však současně umožní tlak na zastavování menších zelených ploch uvnitř sídlišť, vzniká oprávněná obava, že nejjednodušší cesta bude opět vítězit nad tou správnou.
Veřejný prostor se buduje těžko a ztrácí snadno.
Parkoviště lze přestavět. Travnatou plochu lze zastavět. Malý park lze oplotit a změnit jeho funkci.
Vrátit taková místa zpět veřejnosti je ale téměř nemožné.
Na Praze 13 dobře víme, jak citlivě lidé vnímají každý zásah do svého okolí. A není divu. Hustota zástavby roste, aut přibývá a letní vedra jsou každým rokem intenzivnější. V této situaci bychom měli zelené plochy chránit jako strategickou infrastrukturu města, nikoliv jako rezervu pro budoucí výstavbu.
Schválením plán nekončí
Schválení Metropolitního plánu není konec debaty. Je to teprve začátek.
Každý konkrétní developerský záměr bude nadále vyžadovat pozornost veřejnosti, městských částí i občanských spolků. Budeme proto pečlivě sledovat, jak budou nová pravidla využívána v praxi.
Jako Zelení na Praze 13 budeme i nadále hájit zachování veřejných prostranství, sídlištní zeleně, parků a míst, která dávají našim čtvrtím lidský rozměr.
Protože město není jen soubor stavebních parcel.
Město je především prostor pro život. A ten se nedá měřit počtem nově zastavěných metrů čtverečních.