21. 12. 2012
V Praze potichu běží čtvrtá vlna změn územního plánu. Možnost zaslat připomínky končí mezi vánočními svátky. Náhoda, nebo záměr?
Předvánoční shon je v plném proudu – ideální čas na vyhlášení připomínkového řízení ke čtvrté vlně celoměstsky významných změn územního plánu metropole. Zejména developerům by vyhovovalo, kdyby se Pražané k navrhovaným změnám příliš nevyjadřovali. A možná jim to vyjde.
Měsíční lhůta k podání připomínek totiž končí 27. prosince a formálně správné sepsání připomínky není pro laika úplně snadnou záležitostí. Některé z plánovaných projektů přitom zásadně změní charakter krajiny a může vést k nevratnému poškození životního prostředí. O změny územních plánů letos žádali zájemci prostřednictvím jednotlivých městkých částí.
Zacíleno na Prahu 5
Nejvíce pochybných návrhů se týká Prahy 5. Pokud stavitelům a podnikatelům projdou, zmizí v nejbližších letech z území městské části až 116 hektarů zelených ploch, včetně části přírodního parku Košíře – Motol a okolí stolové hory Vidoule, kde mají vzniknout obytné domy. Pozemky ve východní části tohoto území vlastní společnost Ekospol. A ta zde chce také stavět.
V současnosti je území přírodního parku zapsáno v územním plánu jako městská a krajinná zeleň a přírodní rekreační plochy. Změnit se má v plochy čistě obytné, plochy částečně urbanizované rekreační a dopravně významné komunikace. S touto výstavbou městská část Praha 5 nesouhlasí, jenže společnost Ekospol podle informací ČESKÉ POZICE radnici obešla a podala návrh na změnu územního plánu přímo na magistrátu. „Podnět na změnu územního plánu v této lokalitě jsme nedoporučili. I přesto si Ekospol zadání návrhu změny vymohl,“ řekl redakci předseda komise územního rozvoje Prahy 5 Tomáš Homola. Dodejme, že tento postup není sice obvyklý, ale ani protizákonný.
Ekospol argumentuje tím, že lokalitu dnes k odpočinku stejně téměř nikdo nevyužívá. „V současné době jde o neobydlené území obklopené obytnou výstavbou. Vzhledem k tomu, že se v této lokalitě pohybuje minimum lidí, vznikají zde trvale černé skládky a zdržují se zde osoby užívající drogy. Předmětem změny územního plánu by mělo být umožnění výstavby rodinných domů v části tohoto území a zároveň vybudování velkých parků s udržovanou zelení a hřišti pro děti,“ uvedla pro ČESKOU POZICI asistentka generálního ředitele Ekospolu Karolína Hrošková.
Obyvatelé přilehlých domů sdružených v občanském sdružení Jinonice ale namítají, že to není pravda. A na městskou část již doručili připomínky. Tvrdí, že celé území je hojně využíváno na procházky s dětmi či se psy. Argumentují také významem území pro ochránění mnoha druhů živočichů.
Jen o kousek vedle, na západní straně pole, chce stavět společnost Finep. A to už radnici Prahy 5 nevadí a záměr doporučila. „V území by měly vzniknout cyklostezky zejména v okolí přírodní památky Vidoule s propojením z Jinonic do Motola. Přírodní památka Vidoule by se tak současně otevřela veřejnosti,“ uvedl pro ČESKOU POZICI Homola. Jenže nedodal, že Finep rozhodně není dobročinnou organizací a výstavba cyklostezek určitě nebude zadarmo. Takže podstatnou část území nejspíš stejně zaberou obytné domy. Společnost Finep se k otázkám ČESKÉ POZICE zatím nevyjádřila.
Západnímu větru nebránili ani komunisti
Výstavbu v této lokalitě důrazně nedoporučují vědci z Akademie věd. Jde totiž o jeden z nejvyšších kopců v Praze a podle nich tudy proudí vítr od západu, který přirozeně čistí město od smogu. „Toto místo si nedovolili zastavět ani komunisté, protože o tomto efektu už v šedesátých letech věděli. Když dokonce stavěli nedalekou továrnu v ulici Naskové, museli ji snížit o jedno patro. Rozsáhlá výstavba i v chráněných územích jako například Vidoule nebo Dívčí hrady je příkladem pohrdání právy člověka, kam dnes řadíme i zajištění lidského zdraví a udržitelného rozvoje,“ uvedl pro ČESKOU POZICI Radim Šrám z Komise životního prostředí Akademie věd.
Jakékoliv ukrajování zeleně v Praze může mít podle vědců vážné následky. Zeleň totiž působí jako filtr, který zachycuje část jemných prachových částic. „Pokud budou plánované návrhy uskutečněny, projeví se to v delším časovém období i zvýšenou nemocností pražských dětí, narušením jejich imunity, i zvýšenou nemocností u dospělých,“ upozorňuje Šrám. Podle výzkumů, které se svým týmem provádí, způsobují tyto látky, zejména benzopyren, také genetické změny. Novou výstavbu tak doporučuje zejména na takzvaných brownfields, tedy na zpustlých územích s rozpadajícími se obytnými budovami či nevyužívanými dopravními stavbami.
Výhrady k návrhům na změny mají také ekologické organizace. „Rozsáhlou zástavbu volných pozemků musí magistrát řešit v rámci nového územního plánu. Pražské vlny změn představují bezprecedentní obcházení stavebního zákona,“ říká odborník sdružení Arnika na územní plán Martin Skalský. Nelíbí se mu také načasování: „Magistrát i pod novým politickým vedením pokračuje v praxi, kdy se významná jednání jakoby náhodu strefí do období letních prázdnin nebo vánočních svátků. V civilizované společnosti by tohle časování politikům rozhodně neprošlo.“
Připomínky k plánovaným změnám mohou občané zasílat na magistrát do čtvrtka 27. prosince. Poté celý balík změn projedná městská rada a nejspíš v únoru půjde materiál do zastupitelstva. Radní Tomáš Hudeček (TOP 09), jenž má územní plán města na starosti, o sporných návrzích developerů ví. „My s tím nemůžeme nic dělat, mají právo tyto návrhy podat. Zejména záměr výstavby na Vidouli ale považuji za šílený a věřím, že zastupitelstvem neprojde,“ uvedl pro ČESKOU POZICI Hudeček. V každém případě bude zajímavé sledovat, jak budou jednotliví zastupitelé o návrzích hlasovat.